Děčínský pěvecký sbor byl založen v roce 1982 profesorem děčínského gymnázia Josefem Waldmannem. V době, kdy soubor vznikal, byl Waldmann již dvacet let dirigentem Děčínského symfonického orchestru. Jednou z důležitých pohnutek, které vedly ke vzniku sboru, byla dirigentova touha provést rozsáhlejší kompozice, ve kterých bude s orchestrem spoluúčinkovat sbor; těleso, které bude pro dirigenta orchestru snadno dostupné a které si umělecky připraví podle svých představ.
První koncert, na kterém sbor účinkoval, se konal 14. prosince 1982 v Městském divadle Děčín. Sbor provedl spolu s Děčínským symfonickým orchestrem Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby. První veřejná vystoupení sboru přilákala další zpěváky, takže na předvánočním koncertě v roce 1984 zpívalo již 48 pěvců. První nesmělé krůčky veřejných vystoupení byly zapomenuty, náročnost uváděných skladeb postupně stoupala. Již v listopadu 1985 sbor přednesl Bachovo Magnificat a v roce 1989 se zúčastnil provedení jedné z nejnáročnějších skladeb barokního sborového repertoáru, Bachovy Mše h moll. Postupem času došlo i k nastudování skladeb a capella, nebo jen s klavírním doprovodem.
K uměleckým vrcholům počátečního období existence nového děčínského hudebního tělesa patří vedle mnoha dalších vystoupení především tři nezapomenutelné koncerty.
První se konal 24. května 1989, kdy ženská část sboru za spoluúčinkování Radovana Lukavského provedla kantátu Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Na stejném koncertě přednesl celý sbor také náročnou kantátu Zdeňka Lukáše Pocta tvůrcům.
Druhý ze zmíněných koncertů proběhl v červnu 1992. Vynikající česká altistka Eva Randová přednesla spolu s mužskou částí sboru Rapsodii pro alt, sbor a orchestr Johannesa Brahmse.
Třetí koncert můžeme považovat za vyvrcholení dirigentské a sbormistrovské éry Josefa Waldmanna. V červnu roku 1993 provedl v kostele sv. Václava a Blažeje rozsáhlou a velmi náročnou kompozici Antonína Dvořáka Stabat Mater. Nastudování skladby orchestrem i sborem trvalo bezmála rok, obě tělesa v přípravě na provedení skladby absolvovaly náročná soustředění.
Vedle uvedených koncertů vystupovali děčínští zpěváci i v zahraničí: několikrát v německém Freibergu a v prosinci roku 1990 v rakouském Gänsendorfu, kde přednesli spolu s Děčínským symfonickým orchestrem Českou mši vánoční.
V roce 1993 odešel Josef Waldmann do důchodu a vrátil se do rodných Pasek nad Jizerou. Pomyslné sbormistrovské taktovky se ujal Jiří Holubec, pedagog působící na ústecké univerzitě a v té době i na teplické konzervatoři. S jeho příchodem došlo k postupnému oddělování sboru od orchestru.
Dřívější vazba obou těles byla logická díky osobě Josefa Waldmanna. Sbor byl od svého vzniku uváděn jako Pěvecký sbor Děčínského symfonického orchestru. Teprve v roce 1995 vzniklo občanské sdružení Děčínský pěvecký sbor. V čele jeho organizačního výboru stál Tomáš Denkstein, jeden ze zakládajících členů, který ve sboru zpívá dodnes. S oddělením obou těles souvisely i změny ve složení sboru a v jeho dramaturgii. Do sboru přišli mladí zpěváci, většinou z děčínského gymnázia, a repertoár byl obohacen o díla soudobých autorů, častěji byly zařazovány i skladby z oblasti populární hudby. Sbor začal vystupovat především na samostatných koncertech, i když společná vystoupení s orchestrem, zejména v předvánočním období, zůstala zachována.
Ke konci roku 1994 odjel Holubec na roční pedagogickou stáž do německého Mannheimu. V době jeho nepřítomnosti soubor vedl výborný hudebník, tehdy ještě student teplické konzervatoře, Michal Janiš. Díky jeho vedení sbor nepřerušil zkoušení ani koncertování.
Jiří Holubec pracoval v Mannheimu jako učitel hudby i jako jeden ze sbormistrů pěveckého sboru Freie Waldorfschule Mannheim, jedné z nejrespektovanějších škol tohoto typu v Německu. Po návratu ze stáže využil kontaktů, které v Mannheimu získal, a domluvil společná provedení Mozartova Requiem. Děčínský pěvecký sbor nastudoval toto vrcholné Mozartovo dílo za tři měsíce a v březnu 1996 vyjel do Německa, kde ho společně s orchestrem a sborem Freie Waldorfschule Mannheim provedl na dvou koncertech, které se konaly 21. a 22. března 1996 v Mannheimu a ve Frankenthalu. Obě německá tělesa přijela na oplátku již v květnu téhož roku do Děčína. Pod vedením dirigentky Gesine Müller-Hermann, dirigenta Pavla Holubce a za spoluúčasti Děčínského symfonického orchestru proběhly dva koncerty. Jeden 3. května 1996 v Děčíně a druhý o den později v bazilice ve Filipově.
Dalším mezníkem v činnosti sboru byla účast na VI. Mezinárodním festivalu adventní a vánoční hudby v Praze, který se konal 30. listopadu 1996. Sbor dosud zpíval pouze na veřejných nesoutěžních vystoupeních, kde si drobných intonačních nebo rytmických nedostatků publikum nemusí ani všimnout. Zde však šlo o historicky první soutěžní vystoupení, navíc před mezinárodní porotou složenou z významných odborníků v čele s Petrem Ebenem. O to větším úspěchem byl zisk Zlatého pásma, kdy byl sbor hodnocen jako vynikající. Potěšující je, že se v dalším ročníku této soutěže podařilo Děčínskému pěveckému sboru toto umístění obhájit.
V roce 1998 ze své funkce organizačního vedoucího odstoupil Tomáš Denkstein a prezidentem a manažerem sboru byl zvolen Miroslav Dlask, který tuto funkci vykonává dodnes.
V letech 1996 a 1997 si sbor soutěžení vyzkoušel poprvé. Pod dojmem výborných výsledků z předchozích klání využil nabídku účasti v další soutěži, která se konala v listopadu 1999. Jednalo se o Mezinárodní festival sborového zpěvu, který se konal na Maltě. V témže roce soubor již jednu zahraniční cestu podnikl. První říjnový víkend vystoupil na několika koncertech v Dánsku, ale ani toto turné děčínským zpěvákům neubralo chuť k dalšímu účinkování na mezinárodní scéně.
V polovině října absolvovali přípravné soustředění na nadcházející festival, soutěžní skladby předvedli na koncertě děčínskému publiku a 4. listopadu vyrazili na zatím nejdelší sborovou cestu. Na leteckou přepravu nebylo dost financí, takže děčínští pěvci cestovali na Maltu přes italskou pevninu a Sicílii autobusem a Středozemním mořem lodí. Sbor vystoupil na několika mimosoutěžních koncertech a nakonec si v nádherném prostředí obrovského koncertního sálu Mediterranean Conference Center v La Valettě vyzpíval v mezinárodní konkurenci v 2. místo.
Touha poměřit se s dalšími tělesy děčínský sbor neopustila ani v následujících letech, kdy se zúčastnil dalších sborových soutěží. Z nich jmenujme ty nejvýznamnější: Praha (2001), Neapol (2003), Spittal an der Drau (2006), Banská Bystrica (2009), Lloret de Mar a Barcelona (2014).
V září 2001 se každoroční soustředění sboru konalo poprvé v zahraničí. Sbor se vypravil na chorvatský ostrov Hvar, kde nacvičil nový repertoár a vystoupil i na dvou samostatných koncertech, v Jelse a ve Starigradu.
Rok 2002 byl věnován především oslavám dvacetiletého výročí založení Děčínského pěveckého sboru. V dubnu a květnu sbor nahrál ve studiu Českého rozhlasu v Ústí nad Labem své první CD. Slavnostní koncert k dvacetiletí souboru se konal v děčínském divadle 31. května, přítomen byl i zakladatel sboru Josef Waldmann.
Mohli bychom pokračovat v dalším líčení historie sboru rok po roce, zastavme se však na chvíli u akcí, které probíhají bez větších změn každý rok a tvoří pravidelnou náplň běžného života sboru.
Umělecká sezona začíná v září pravidelnými úterními zkouškami, které trvají až do června. Nejvýznamnější podzimní koncert sboru se koná na první adventní neděli v chrámu sv. Václava a Blažeje. Pak přijdou na řadu tradiční předvánoční koncerty v Městském divadle za spoluúčinkování Děčínského symfonického orchestru. Na programu je kromě jiných skladeb Česká mše vánoční J. J. Ryby. Vánoční koncert v Teplicích se Severočeskou filharmonií, který pravidelně následuje po děčínských koncertech, patří již také ke sborové tradici. Děčínští pěvci si opět zazpívají Rybovu mši, podobně jako na sv. Štěpána v děčínském chrámu Povýšení svatého Kříže.
Na začátku nového roku se sbor vrací k pravidelnému zkoušení a proběhne jarní víkendové soustředění, nejčastěji mimo Děčín. Třetí květnovou neděli vystupuje sbor na Terezínské tryzně, kde za přítomnosti významných hostů přednese v přímém přenosu České televize skladby Giuseppe Verdiho. Sezona vrcholí Jarním koncertem, který se koná na děčínském zámku a sbor představí publiku skladby, které celou sezonu připravoval.Kromě umělecké stránky hraje v děčínském sboru velmi důležitou roli i oblast společenská. Působí zde kolem padesáti zpěváků, kteří mají rozličná povolání, různé hudební zkušenosti. Mezi zpěváky a zpěvačkami najdeme třeba učitele, lékaře, úředníky, studenty, magistra farmacie, lodního kapitána, ladiče pian, podnikatele, pracovníky v oblasti IT, samozřejmě také seniory. Je obdivuhodné, jak kompaktní celek dokáží na zkouškách a hlavně na vystoupeních vytvořit. Celek, jehož jediným cílem je co nejlepší umělecký výkon. Aby mohl vzniknout, musí být členové propojeni nejen umělecky, ale také společensky. I proto mají v kalendáři sboru své nezastupitelné místo oslavy spojené s narozeninami členů sboru, sborové večírky, společenské večery na soustředění, sborové zájezdy a další akce podobného typu. Bez sociálních vazeb, které se při těchto akcích vytvářejí, by umělecký výkon amatérského sboru nikdy nebyl stoprocentní.
Historii sboru jsme opustili po dvaceti letech činnosti, představme tedy stručně i zbývajících dvacet let.
V roce 2003 se sbor vrátil k Mozartovu Requiem, které provedl dvakrát spolu s orchestrem Konzervatoře v Teplicích za řízení Jana Valty. Při svěcení varhan v chrámu Povýšení sv. Kříže v září téhož roku přednesl sbor Mozartovu Korunovační mši, dále části z Missy solemnis a z oratoria Svatá Zdislava Miloše Boka. Na začátku listopadu sbor vyrazil na sborový festival do Neapole. Hned po návratu z Itálie přišlo na řadu jedno z nejkrásnějších, ale také nejnáročnějších a nejrozsáhlejších děl světové vokálně instrumentální hudby. Spolu se Severočeskou filharmonií Teplice a sborem Městského divadla v Ústí nad Labem si děčínští pěvci zazpívali Requiem Giuseppe Verdiho.
I v následujících letech provedl sbor kromě svého běžného repertoáru významná díla světové klasické hudby. Na velikonočním koncertě 2005 zaznělo z hrdel děčínských zpěváků za doprovodu orchestru Konzervatoře v Teplicích Requiem Gabriela Fauré, v květnu téhož roku sbor koncertoval v ústeckém divadle, kde spolu se Symfonickým orchestrem Roudnice nad Labem provedl kantátu Česká píseň Bedřicha Smetany. V květnu 2006 se mužská část souboru podílela na interpretaci Polní mše Bohuslava Martinů. Koncert se za doprovodu orchestru teplické konzervatoře konal v sále Filharmonie Teplice.
V roce 2007 se děčínský sbor vrátil k dílu, které provedl poprvé a naposledy v roce 1993 pod taktovkou Josefa Waldmanna. Na čtyřech jarních koncertech (Teplice, Freital, Ústí nad Labem, Drážďany) se představil v oratoriu Antonína Dvořáka Stabat Mater. V září 2007 sbor vycestoval do německého města Moers, ležícího nedaleko holandských hranic. Zde provedl se souborem Niederheinisches Kammerorchester, který v předchozím roce koncertoval v Děčíně, skladby Antonia Vivaldiho, Leoše Janáčka.
Nejdůležitější událostí následujícího roku 2008 byla česká premiéra mše skladatele Karla Jenkinse Armed Man-Mass for Peace, kterou řídil britský dirigent Jeffrey Vaughan Martin. Za spoluúčinkování anglického sboru Maidstone Chorale Music a Severočeského orchestrálního sdružení byla mše provedena dvakrát, v Děčíně a v Litoměřicích. Na tyto koncerty navázalo koncertní turné děčínského sboru do anglického Maidstone, které vyvrcholilo 5. července. Děčínští zpěváci spolu s výše uvedeným anglickým sborem, orchestrem a sólisty z královské opery Covent Garden provedli Requiem Giuseppe Verdiho.
Rok 2009 byl opět naplněn bohatou uměleckou činností. V dubnu sbor zvítězil na Mezinárodním sborovém festivalu Viliama Figuša-Bystrého v Banské Bystrici a podzim věnoval především přípravě na nadcházející koncertní zájezd do Švýcarska. Ten se konal na konci března 2010, kdy sbor vystoupil na několika koncertech na březích Ženevského jezera. Koncerty se konaly v Montreux, Vevey a ve městě Forel.
V roce 2011 se sbor opět vydal na Slovensko. Pěveckým sborem města Brezno byl pozván na Horehronské slavnosti sborového zpěvu, kterých se v roce 2017 zúčastnil ještě jednou.
Jubilejní, třicátý rok své činnosti oslavil děčínský sbor v roce 2012. Slavnostní koncert se konal na děčínském zámku 9. listopadu. Hostem koncertu byl pěvecký sbor Ventilky z Jirkova.
V témže roce proběhl ještě jeden z koncertů, na které se nezapomíná. Dirigent Ústřední hudby Armády České republiky Kamil Mezihorák si vybral Děčínský pěvecký sbor pro svůj absolventský koncert. Zkoušky byly velmi náročné, ale také velmi příjemné. Kamil, rodák z moravského Slovácka a výborný muzikant, umocnil zkouškovou atmosféru ochutnávkami moravského vína a dalších pochutin. Zkoušky pak probíhaly nezvykle hladce. Koncert se konal 17. dubna v nabitém děčínském divadle. V provedení děčínského sboru a Ústřední hudby AČR zazněla kantáta Karla Jenkinse Armed Man- Mass for Peace.
Poslední sborovou soutěží, které se děčínský sbor zatím zúčastnil, byl festival Canco Mediterrania. Festival se konal v září 2013 ve španělském Lloret de Mar a v Barceloně. V konkurenci patnácti evropských sborů získal Děčínský pěvecký sbor první cenu v kategorii katalánská píseň a dvě druhá místa v kategorii sakrální hudba a lidová píseň.
V létě roku 2014 absolvoval děčínský sbor cestu do litevského Vilniusu, kde se zúčastnil Mezinárodního festivalu sborového zpěvu.
V dalších letech probíhaly kromě pravidelných akcí i koncerty, ke kterým sbor pozval dirigent a skladatel Miloš Bok. Na různých místech Ústeckého a Libereckého byla několikrát provedena jeho Missa solemnis, a také Requiem a Korunovační mše W. A. Mozarta.
V roce 2017 byla děčínskému pěveckému sboru udělena Cena města Děčína, kterou převzal 6. prosince.
V témže roce byla poprvé provedena skladba, která vybočovala z běžného repertoáru děčínského sboru. Jednalo se o Little Jazz Mass skladatele Boba Chilcotta. Klasická hudba byla tentokrát nahrazena nádhernou jazzovou cyklickou skladbou. Při její děčínské premiéře spoluúčinkovali instrumentalisté Iva Šulcová (piano), Ota Jirgl (baskytara) a Zdeněk Šulc (bicí).
V květnu roku 2018 navštívil Děčín již podruhé partnerský Pěvecký sbor města Brezna (Slovensko), který vystoupil s děčínským sborem na dvou koncertech. Hned na začátku září vycestovali děčínští pěvci do nedalekého německého Grossedlitz, kde koncertovali na scéně umístěné v nádherných barokních zahradách.
Rok 2019 je zatím posledním rokem, kdy probíhala pravidelná sborová činnost. V tomto roce obdržel sbor nabídku účasti na mezinárodní festival sborového zpívání do polského Krakova, který měl proběhnout v květnu 2020. Festival se bohužel kvůli covidovým omezením nekonal.
V roce 2020 Děčínský pěvecký sbor koncertoval pouze jednou. Koncert se konal v červnu 2020 a proběhl v zahradách děčínského zámku.
I v roce 2021 probíhaly především zkoušky, ale jen tehdy, kdy to hygienická pravidla umožňovala. Naposledy sbor vystoupil v září na Terezínské tryzně a na koncertě věnovaném zdravotníkům a pacientům nemocnice Česká Lípa.
Během své čtyřicetileté historie sbor spolupracoval s mnoha domácími i zahraničními amatérskými i profesionálními hudebními tělesy, z nichž jmenujme na prvním místě Děčínský symfonický orchestr a Pěvecký sbor Gymnázia Děčín, který je již mnoho let líhní výborných zpěváků. Dále uveďme sbor Pomněnky ze ZUŠ v Děčíně, Symfonický orchestr Konzervatoře v Teplicích, Severočeskou filharmonii Teplice, Ústřední hudbu Armády České republiky, orchestr a sbor Městského divadla v Ústí nad Labem, Orchestr ZUŠ Karlovy Vary, Bumův orchestr Praha, Pěvecký sbor a Symfonický orchestr města Maidstone (Velká Británie), Pěvecký sbor města Pirna (SRN), pěvecký sbor města Brezno (Slovensko), Orchestr a sbor Freie Waldorfschule Mannheim (SRN), Bendův komorní orchestr Ústí nad Labem, Komorní orchestr Niederrheinisches Kammerorchester Moers (SRN), sbor Los niňos cantores de Estado de México (Mexiko) a soubor Suasí z Kolumbie.
Autor textu: Jiří Holubec